blog filmového magazínu FANTOM
Když necelý rok před svou smrtí zakládal Serge Daney Trafic, nemohl předpokládat, že o dvacet let později – v době rychle se rozvíjejících elektronických médií – bude patřit jeho časopis k nejvlivnějším. Daneyova idea byla jednoduchá: vytvořit revue, do níž se bude psát s „dvojí vášní“: pro film a pro samotné psaní. Tento zápal podle něho podněcuje k neotřelému myšlení a vede k nesamozřejmému stylu. Pro svoji názorovou a literární vyhraněnost zůstává Trafic velmi respektovaným časopisem dodnes. Vychází čtyřikrát do roka. Důraz na text se projevuje v absenci jakékoli obrazového materiálu, vyjma malé fotky na okraji obálky. Ta si zachovala po celou dobu svoji nezměněnou podobu, sestávající s vlastního...
Když necelý rok před svou smrtí zakládal Serge Daney Trafic, nemohl předpokládat, že o dvacet let později – v době rychle se rozvíjejících elektronických médií – bude patřit jeho časopis k nejvlivnějším. Daneyova idea byla jednoduchá: vytvořit revue, do níž se bude psát s „dvojí vášní“.
Le Quattro Volte je filmovou básní – dokumentem zachycujícím vesnickou Kalábrii v pohledu, který upřednostňuje fyzický rituál před psychologickou kresbou. V navazujících částech, oddělených temnou obrazovkou, čtyř životních forem vykresluje Frammartino postupně kruhovou cestu základních forem života.
Tanner Hall (2009) Youth in Revolt (2009) Nightmare on Elm Street (2010) The Social Network (2010) The Girl with the Dragon Tattoo (2011)
![Olomoucké ‘Jiné vize’ [PAF]](http://blog.fantomfilm.cz/wp-content/themes/magasin-dos/functions/timthumb.php?src=http://blog.fantomfilm.cz/blog/wp-content/uploads/Jinevize.jpg&w=290&h=133&zc=1)
Soutěžní sekce Jiné vize, konaná v rámci olomoucké Přehlídky animovaného filmu, má za sebou svůj pátý ročník. Představila jako vždy desítku krátkometrážních snímků, které vzešly z celkového počtu 46 přihlášených děl. Kurátorský výběr Pavla Ryšky zohlednil zejména rozmanitost animačních technik [...].
Filmový obraz v sobě udržuje napětí mezi bezprostředním záznamem a jeho dalším dotvářením, a prezentuje tak „dramatický“ pohyb celého filmu: od nehotového, nedokonalého, provizorního k definitivnímu. Schvácená těla tanečníků svědčí o fascinující lehkosti večerního představení…
Herzog si dodnes zakládá na tom, že neměl žádné školy a že jedinou se mu, jak profesně, tak lidsky, stala „škola života“. Není cinefilem jako jeho francouzští kolegové a odmítá pohodlné natáčení a kinematografii jen pro zábavu. Prověrkami života pro něj jsou pak momenty tzv. „extatické pravdy“.
Filmový režisér a scénárista Benjamin Heisenberg se narodil 9. června v roce 1974 v Tubingenu v Německu. Vyrostl v malé vesnici poblíž Würzburgu, kde jeho otec působil jako profesor neurobiologie na místní univerzitě.
Jsou-li filmy Benjamina Heisenberga něčím výjimečné – krom kontextu, do kterého zapadají -, jde především o to, jak pracují s reprezentací reality. Jde spíše o vytvoření nového obrazu mobility, jenž zprostředkovává, zviditelňuje to, co v běžném, reálném sociálním kontextu není patrné.
