FANTOMblog

blog filmového magazínu FANTOM

‘premiéry’

Nezvaný host

By on Duben 8, 2009

Druhý celovečerní film amerického herce, scenáristy a režiséra Toma McCarthyho vznikal uprostřed bushovské éry, tísněné strachem z všemožných „hrozeb“, atakujících západní civilizaci zvenčí. Dnes je situace jiná a když tento snímek vstupuje do českých kin, působí nikoli jako kritická výzva proti aktuálnímu politickému establishmentu, ale spíše jako součást naší kolektivní paměti, která znovu odkrývá věci již minulé – atmosféru úzkosti pod státním dohledem a obav před cizím nepřítelem, vetkaných do nedokonalých zákonů nerozlišujících složitost konkrétních životních osudů. Nezvaný host tak zpětně funguje podobně jako některé hollywoodské filmy 70. let, odrážející dobu kolem aféry Watergate, a řadí se volně mezi novější díla vystihující ještě nedávnou epochu, která bývá spojována se jménem předposledního amerického prezidenta.

Hlavní postavou McCarthyho příběhu je stárnoucí univerzitní profesor ekonomie Walter Vale. Osamělý vdovec z Connecticutu, žijící ze dne na den v pravidelném rytmu přednášek, konferencí a tvůrčího volna pro psaní knih. Podobá se na jedné straně nedůtklivému veteránovi z Eastwoodova Gran Torino, který svoji frustraci ze světa maskuje za kamennou tvář, ale na straně druhé tak trochu chlapci z Kurosawovy Tokijské sonáty, který hledá únik z přetechnizované společnosti v lekcích z klasického klavíru. Avšak ani ty nedokáží profesora plně uspokojit. Jeho život se obrátí novým směrem až skrze nečekané setkání s mladým mileneckým párem – dvěma nelegálními imigranty, kteří žijí tajně v jeho druhém, prázdném bytě v New Yorku.

Přes prvotní překvapení je nechá Vale u sebe bydlet a žije s nimi po několik dní, kdy se ve městě účastní mezinárodní konference s tématem (jak jinak) globalizace. Akademický teoretik tak začíná porovnávat učebnicové koncepty s reálnou situací na ulici. Jeho postupné sblížení s mladou dvojicí, zobrazené jako nikoli neproblematické, mu ukáže na možnosti a zároveň úskalí soužití lidí s rozdílným kulturním pozadím v jednom prostředí a v dané společenské situaci. Úskalí začínají převládat ve chvíli, kdy je mladík neoprávněně zadržen a převezen do detenčního zařízení s malou nadějí na propuštění.

Přesvědčivost McCarthyho filmu vyplývá z toho, že příliš obecný vzorec (New York – běloch – muslimové) je vyplněn mnoha detaily, které ho odsouvají do pozadí a na něž je upřena pozornost během vyprávění. Samotné téma tak vyvstává až zpětně, není divákovi schematicky předkládáno. McCarthy se zbavuje tezovitosti tím, že přidruží k postavám činnosti, jež nemají politický obsah. Neřeší se politika, ale běžné maličkosti: práce, cesty metrem, schůzky, volné chvíle zaplněné společnou večeří nebo hudbou. A právě hudba je klíčem k dorozumění, pobídkou k rozvinutí hlavní postavy, která nese vyprávění, a v neposlední řadě je zdrojem humoru. Profesor definitivně vymění klavír za africké bubny. Běloch v saku jamuje s černochy uprostřed Central Parku. Africký rytmus, odlišný od evropského, je vzpruhou, která Američana přibližuje světu.

 

Jan Křipač

 

Nezvaný host (The Visitor, USA 2007)

Scénář a režie: Tom McCarthy

Kamera: Oliver Bokelberg

Hudba: Jan A. P. Kaczmarek

Střih: Tom McArdle

Hrají: Richard Jenkins (Waler Vale), Haaz Sleiman (Tarek Khalil), Danai Gurira (Zainab), Hiam Abbass (Mouna Khalil) ad.

AČFK, 104 min.