FANTOMblog

blog filmového magazínu FANTOM

‘AniFest’

Byl zahájen Anifest 2010

By on Květen 14, 2010

V úterý začal devátý ročník Anifestu, tentokráte pořádaný v severočeských Teplicích. Už slavnostní ceremoniál svou poetikou naznačoval, že mezinárodní festival animovaných filmů je letos věnován 100. výročí narození Karla Zemana.

Právě tvorba této české legendy trikového filmu dominuje celé teplické přehlídce. Diváci mohou během šesti festivalových dnů zhlédnout všechny celovečerní a krátké filmy Karla Zemana včetně dokumentárních filmů o něm. Jde o jedinečnou příležitost tato díla vidět pohromadě na 35 mm kopiích.

V dalších sekcích se program zaměřuje na další mistry světového trikového filmu, z nichž určitě velkou pozornost upoutá pásmo filmů Georgésé Méliése.

Mezi hlavními programovými sekcemi zaujme i ojedinělá přehlídka litevské animované tvorby od počátku 20. století až po současnost. K jejím průkopníkům patří Vladislav Starevič, chybět nebudou ani ukázky z tvorby litevských klasiků jako jsou Zenonas Tarakevičius, Antanas Janauskas, Ilja Bereznickas, Nijole Valadkevičiute, Zenonas Šteinys, Valentas Aškinis a mladé tvůrce reprezentují Jurate Leikaite, Danas Bereznickas, Antanas Skučas a další.

Ani v soutěžních sekcích nemohou chybět díla špičkových tvůrců. V nejsledovanější kategorii celovečerních filmů se vedle filmu Na půdě Jiřího Barty představí také kafkovsky laděná skandinávská koprodukce nazvaná Metropia (režie Tarik Saleh), maďarský film Imigranti (Gabor Csupo) a izraelsko-australský snímek 9.99$ (Tatia Rosenthal).

Závěrem ta nejdůležitější informace – Anifest startuje potrvá do neděle 23.května 2010. O jeho průběhu budeme na stránkách Fantomu samozřejmě informovat.

V posledních dnech jsme několikrát psali o filmech v soutěži letošního AniFestu. Osmý ročník mezinárodní přehlídky animovaných filmů, která se letos uskutečnila hned ve dvou městech (Třeboň a Teplice), je po včerejšku minulostí. Proto se sluší alespoň krátkým výčtem zmínit jména vítězných snímků a tvůrců.

Z Třeboně si cenu za Nejlepší český animovaný film si odnesla Kristýna Dufková (Usnula jsem), nejlepším animovaným filmem do 5 minut byl vyhlášen německý snímek Brzo ve vašich městech (Thilo Ewers), v kategorii filmů do 15 minut zvítězil francouzsko-britský koprodukční film Deset (režie: BIF). Ve středometrážní kategorii (do 60 minut) ocenila porota snímek Řetězová pila australského režiséra Dennise Tupicoffa. A v kategorii celovečerního filmu zvítězil Bill Plympton s filmem Idioti a andělé.
V teplické části AniFestu pak porota rozhodovala soutěž studentských a zakázkových filmů. Cenu za nejlepší filmové pásmo v soutěži škol si odnesla belgická ADICAF, přičemž za nejlepší studentský film byl vyhlášen snímek Pěkný den na piknik (režie Monica Gallab). V kategorii zakázková tvorba vyhrály filmy Metař na měsíci (režie Konstantin Golubkov, Rusko 2007) a V pohodě (režie Cesar Diáz Meléndez, Španělsko 2008). Cenu teplických diváků, stejně jako Grand Prix za celkově nejlepší film mezinárodní soutěže AniFestu 09 získal, jak jinak, film Billa Plymptona Idioti a andělé.

Idioti a andělé Billa Plymptona

Idioti a andělé Billa Plymptona

Sita zpívá AniFestu

By on Květen 9, 2009

Soutěž celovečerních filmů AniFestu sice po zásluze vyhrál film Idioti a andělé Billa Plymptona, ve Fantomu si však krátce povšimneme jiného velmi zajímavého snímku v této sekci.
Sita zpívá blues americké animátorky Niny Paley je hravým, poutavým a formálně velmi pestrým autorským zpracováním eposu Rámájana. Paley nejenže klasické dílo indické literatury originálním a zábavným způsobem přibližuje dnešnímu „čtenáři“, ale příběh Rámy a Sity jí slouží zároveň jako paralela pro vlastní zkušenost s nevydařeným citovým vztahem.

Obrázek 1

Obrázek 1

Film je vlastně mozaikou čtyř vypravěčských úhlů pohledu, které Paley pravidelně střídá a odlišuje je i v samotné výtvarné složce (jedná se vždy o jednoduchou 2D animaci). Ústřední linkou je samozřejmě příběh bezpodmínečné lásky Sity k zamilovanému, ale pochybujícímu Rámovi (Obrázek 1). Tento příběh však glosují tři postavy (v duchu asijských stínových loutek), které celý film debatují o různých faktech a reálích z Rámajany, čímž vtipně posouvají děj kupředu či vypichují nějaký konkrétní detail. V „jejich“ podání mají stejné postavy eposu jinou výtvarnou podobu, než jakou jim Paley vtiskla v základní vypravěčské rovině – tentokráte Paley vychází přímo z autentických ilustrací (Obrázek 2). Třetí podobu Sity a dalších hrdinů přinášejí vkládaná muzikálová čísla (Obrázek 3) na písně jazzové zpěvačky Annette Hanshaw. Tyto vsuvky – které jsou rovněž odkazem na tradici indického Bollywoodu – už pohled na Rámájanu přesouvají do osobní polohy režisérky. Právě písně Annette Hanshaw napomáhaly Nině Paley (podle jejích vlastních slov – viz webové stránky filmu) v době, kdy prožívala osobní krizi po rozchodu s přítelem. A tím se dostáváme ke čtvrté vypravěčské i výtvarné rovině filmu – paralelní příběh mladé ženy, kterou během pracovního pobytu v Indii opustí její přítel. Její osud je ve svých zvratech podezřele podobný příběhu Sity (Obrázek 4), která tak získává svou celkově již čtvrtou, zcela odlišnou podobu, v níž nechybí ani zapojení reálných fotografií.

Obrázek 2

Obrázek 2

Čtvero různých výtvarných podob jednoho příběhu, čtvero odlišných narativních přístupů. Může to působit jako formalistní schválnost, ale opak je pravdou: Nina Paley tímto způsobem nápaditě postihuje jeden z charakteristických znaků hinduismu – reinakrnace a vtělení do rozličných podob.
Zároveň je každá ze čtyř výtvarných rovin ukázkou rozličných režijních a autorských kvalit americké animátorky. Na jedné straně předvádí dokonalé choreografie v davových muzikálových výstupech, na straně druhé zase dosáhne maximálního komického i informativního efektu pomocí působivě jednoduchých koláží á la Terry Gilliam, v nichž hraje hlavní roli vtipný poloimprovizovaný rozhovor tří amerických Indů. K tomu přidává dvě výtvarně zcela odlišně (přitom adekvátně) zpracované varianty téhož příběhu, jehož obdoby zažívají lidé po staletí.

Obrázek 3

Obrázek 3

Tak jako se Višnu převtěluje do dalších a dalších podob (princ Ráma je sedmou z nich), tak jako příběh eposu získává ve vyprávění, v knihách, na divadle či třeba v animovaném filmu další a další podoby, žije již svým vlastním, nezadržitelným životem i film Sita zpívá blues. Mimojiné kvůli problémům s autorskými právy k písním Annette Hanshaw se Nina Paley rozhodla film nechat k dispozici všem případným zájemcům o zhlédnutí.

Vít Peřina

Obrázek 4

Obrázek 4