FANTOMblog

blog filmového magazínu FANTOM

Coming Out

| Aktuálně
14. 03. 2014 |

Na pátek 14. března 2014, 20.00, zařadilo Ponrepo, kino Národního filmového archivu, do programu film Jinak než ty a já, zapadoněmeckou produkci z roku 1957. Jde o součást přehlídky s názvem Verboten!, s podtitulem Filmová cenzura (nejen) v Německu, pořádané ve spolupráci s hamburským výzkumným centrem pro filmovou historii CineGraph a festivalem Cinefest. K přehlídce vydal NFA stejnojmennou brožuru, pro niž jsem napsal texty. Popisek k filmu Jinak než ty a já vzbudil u několika kolegů – včetně sekčního šéfa NFA pro vnější vztahy Aleše Rumpela – značnou nelibost. Pro lepší porozumění zde reprodukuji celý text, i když jako nepřijatelná a pod hlavičkou NFA nepublikovatelná byla shledána jen druhá (!) věta.

Kinematografie je stroj času. Z osvícenství roku 2014, kdy tolerance vůči sexuálním menšinám přestala být dobrovolnou ctností, aby se stala součástí nudného povinného bontonu, vás v mžiku přenese do středověku. Co se homosexuality týče, stačí pro středověk zadat rok 1957, specifikace kapitalismus/socialismus tentokrát není nutná, v každém případě se ocitneme rázem na jiné planetě. Homosexualita tady neexistuje, pokud existuje, nesmí se o ní mluvit, když se mluví, tak ani s náznakem pochopení nebo „omlouvání“ – a už vůbec ne ve filmu.

Nezdravé sklony svého syna, který se chová, představte si, „jinak než ty a já“, léčí starostlivá maminka velmi svérázně: nastraží na studujícího eféba krásnou mladou dívku v rozpuku. Tím se však sama dostane do konfliktu se zákonem.

Kdo se dnes poprvé setká s filmem Jinak než ty a já, v němž se homoerotika objevuje sotva v narážkách (natož v obraze), dojde patrně k názoru, že sleduje výplod homofobie plný pověr a ustrašených maloměšťáckých předsudků. Nemůže tušit, že režisérův původní záměr byl docela jiný, že v něm byly i pasáže vyzývající k toleranci vůči „nešťastníkům“ (když se přidržíme dobového slovníku) a že to byly právě tyto scény, které znemožnily, aby se snímek dostal v původní podobě do kin (dnes je možné je vidět jako bonus na DVD). Talentovaného Veita Harlana lze vinit z lecčeho (jeho pověst jednou provždy poškodil antisemitský snímek Žid Süss, který vznikl za války na přímou Goebbelsovu objednávku), ale ne z pokusu o očernění lidí odlišné orientace. Pravda: jeho film by selhal, i kdyby ho nezmařila cenzura – vinou krkolomně vystavěné zápletky, která navíc prozrazuje nesnášenlivost úplně jiného typu: až dojemně zabedněnou ignoranci vůči „zvrhlému“ modernímu umění, které tady mladé muže ohrožuje možná víc než necudné pohledy a doteky.

Kategorická žádost o přepracování druhé věty byla zdůvodněna tím, že je „homofobní“. Vyslovil jsem názor, že pozorné opětovné přečtení věty (i celého textu), by mělo stačit k vyvrácení omylu. Není tomu tak. Pan sekční ředitel mne poučil, že větu může jako homofobní vnímat příslušník skupiny, kterou označil slovem „gay“. Z toho, že sám k oné skupině náleží a že větu jako homofobní vnímá (a není sám), pak vyvodil důkaz, že věta zcela jednoznačně homofobní je. Vedení NFA se z jedné části připojilo k této logice, druhá část doporučovala ponechat větu v původním znění. Tím jsme se v diskusi dostali na mrtvý bod.

Pokud mne v první chvíli vznesená výtka a s ní spojená žádost o přepracování překvapily a zaskočily, pak mi po zralé úvaze celá záležitost přišla příliš zajímavá na to, než aby se řešila jen v interních debatách v Národním filmovém archivu. Aby se k ní mohli vyjádřit i diváci kina NFA a případně i další zájemci, bylo pochopitelně nezbytné vydat brožuru Verboten! v nezměněné formě. K tomu nakonec 12. března 2014 došlo.

Milan Klepikov

Pon

 

Komentáře

Komentáře: 6

  1. Milan napsal:

    Jsem gay a nijak se tím netajím, ale věta pana Klepikova mi tedy nijak homofobní vůbec nepřipadá, dokonce kdyby na ni nebylo nijak upozorněno, tak by mi ani nepřišla nijak „nápadná“. Naopak, klidně bych ji spolupodepsal, protože to je přesné, „nudný povinný bonton“… Někdy se opravdu za gaykomunitu člověk musí stydět, za to její neustálé upozorňování na svá práva a na toleranci a kdovícoještě… Nedivím se, že pak gaye řada lidí nemá kvůli tomu ráda. Pan Rumpel a jemu podobní, co neustále křičí a hrabou se v maličkostech, mi lezou na nervy. Myslím, že nás gayů, kterým to vadí, bude víc, problém je, že se neozveme, protože právě nepatříme k těm křičícím, co se producírují na Gay Pride apod. Text pana Klepikova je výborně napsaný!

  2. Jan Kopecký napsal:

    Jsem taky gay, který svou orientaci neskrývá. Na FB Zóny mě zaujal odkaz na tento článek, který jsem si ze zajímavosti přečetl a musím souhlasit s Milanem…v článku nic homofobního nevidím….mimochodem Milan trefně popsal i gay komunitu.

  3. Lukáš napsal:

    Ačkoliv jsem gay, tak mi text urážlivý ani homofobní naprosto nepřipadá. Je skvěle a trefně napsán. Pan Rumpel je zřejmě trochu přecitlivělý.

  4. Robert napsal:

    Já nejsem gay (je to v téhle diskuzi až tak podstatné?) nicméně dovolím si přispět svou troškou. Problémem tadydost možná není homosexualita, nýbrž homosexualismus. Gayové – autoři předcházejících komentářů, shodně jako já nevidí v inkriminované větě nic závadného, homosexualista, který se obvykle vyznačuje nejen jiným názorem, ale i snahou o zadupání protinázoru, už ano. Definičním znakem homosexualisty samozřejmě není jen případný názor, že na větě něco závadného je, ale právě i ta snaha zabránit její publikaci. A rovněž přecitlivělost, která vidí homofobii i tam, kde žádná není. Autorovi bych doporučil, ať si na pana Rumpela dá pozor, zveřejnění kauzy mu totiž dotyčný jen tak neodpustí.

  5. Zdeněk napsal:

    Je to principiálně homofobní. Kdekoli je menšina definovaná původem – tedy nikoli volbou, jejich společenská práva mají být garantována a nikoli být předmětem dobrovolnosti a tolerance.

  6. Jarka napsal:

    Pokud někdo potřebuje „toleranci“ (ať už vůči sexuálním, nebo jakýmkoli jiným menšinám) popisovat jako „součást nudného povinného bontonu“ a ještě si o tom psát blog, je to spíš smutné svědectví o něm jako člověku. Souhlasím, že problém je právě v této druhé větě, zbytečně cynicky ironizující ty, kterým „být tolerantní“ právě vůči menšinám daným původem připadá správné a v pořádku.

Napište komentář